Krize společnosti

krize společnosti - homelles Každý víme, že vše podstatné v vživotě si nemůžeme koupit za peníze. Vůbec je vzláštní, že k takovéto úvaze kdy došlo - jako bychom si také mohli koupit, klid, pohodu, zdraví, lásku? Možná proto, že každý z nás stále uvažuje o tom jak něco získat
Jakoby klid duše a harmonie srdce, láska mohli přijít z vnějších příčin.
Mno nechme tuto úvahu filozofům.

Mě teď trápí jiný problém - krize.
Jistě jste o ní za poslední dva roky mnohokrát slyšeli.

Různě graduje a v různých místech světa se projevuje také různě. Ale stále je skloňována ekonomikou. Ale tady vůbec nejde o ekonomiku. Ekonomika je vlastně hrozně virtuální pojem. Já tedy na škole příliš pozor nedával, a i přes upřímnou snahu našeho pana učitele zaujmout pevným řádem systému, ve kterém žijeme, mi vlastně doposud uniká poenta tohoto pojmu.
A nemůžu si pomoci, ale když nyní poslouchám erudované a uznávané ekonomy, tak se mi prostě jeví jako cikánky v kravatě, které věští budoucnost z čar dlaně společnosti.
Je to taková novodobá alchymie...ani sami vrchní alchymisté vlastně nevědí co se stane a jak se to stane a také proč.
Ale to také vůbec nechci říct...
Krize ve společnosti jistě je...
Tato krize tady je a začíná, končí a pokračuje co svět světem stojí a lidé po něm chodí.
Dávno předtím - ještě než lidé vymysleli první mince tu tato krize byla...

Byla to krize života...

Protože každý den se každému z nás přihodí něco, co nás bolí, nebo co nám není příjemné...
Stárneme, sem tam jsme nemocní, pracujeme, milujeme a někdy i nenavídíme...
Někdy jsme nahoře a teď je třeba ta chvíle, kdy mnozí z nás jsou právě dole...a je uplně jedno v jaké oblasti.
Třeba jsme se právě rozešli, nebo už dlouho nemáme někoho, ke komu bychom se mohli schoulit nebo nám prostě naše práce nesype... Třeba jsme zjistili, že jsme nemocní nebo někdo z našich blízkých... Nebo umřel někdo, kdo nám byl hodně blízko... Ano, to se děje každý den...a každému z nás...

Je uplně jedno, kolik nám je, jaké máme vyznání, barvu pleti, jak tučné konto, kolik jsme dosáhli uznání...jestli jsme tlustí nebo hubení, jestli máme vlasů málo nebo spoustu pih... To je prostě úplně jedno...

Jde jen o to s jakou odvahou přistupujeme k životu... Jde o naši radost, kterou můžeme projevovat, i když jsme zrovna na dně... A to je to gro a podstata života v tomto systému - i když se nám nedaří, nesmíme zapomenout na to, že radovat se můžeme kdykoliv a kdekoliv.
Že k radosti ze života není třeba žádný důvod...že radost je milost...
A ta krize, o které stále slyšíme je jen výsledkem toho, že jsme na chvíli na tohle zapomněli..
Že život je radost.
Že radost je milost.
Milost, kterou můžeme předávat dál
.



Komentáře k článku Krize společnosti



Revoluční výživa